|
|
Analýza vztahu mezi veřejným financováním a vzděláváním: komparace Filipín, Malajsie a Thajska
Štursová, Kateřina
Jedním z hlavních cílů celosvětového rozvoje 21. století je zřízení kvalitního vzdělávání pro všechny, neboť vzdělávání je spojováno s rostoucí životní úrovní a rozvojem společnosti. V této práci je zkoumáno základní a vysokoškolské vzdělávání. Problematika vzdělávání v 21. století byla v této práci zaměřena na roky 2010–2019, ve kterých probíhaly dva mezinárodní programy Organizace spojených národů, a to Vzdělávání pro všechny (EFA) a Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). Zkoumání bylo zaměřeno na tři konkrétní země jihovýchodní Asie: Malajsie, Thajsko a Filipíny. Do vzdělávání je v těchto zemích v pozorovaném období investováno mezi 2 až 6 % HDP země, přesto je jejich vzdělávání v mezinárodním hodnocení na nízké úrovni. Vztah vládního financování školství se zápisem ke studiu byl hlavním předmětem analýzy této práce. Zjištěn byl slabý vztah mezi financováním a zápisem do vzdělávání v Thajsku a silný vztah se naopak vyskytoval u vysokých škol na Filipínách. Přesto pouze u vysokých škol v Thajsku v letech 2010–2014 byla objevena přímá závislost, která představuje vztah, u kterého se stoupajícím vládním financováním stoupá i počet zapsaných studentů ke studiu.
|
|
|
Yield Curve Dynamics and Fiscal Policy Shocks
Kučera, A. ; Kočenda, Evžen ; Maršál, Aleš
We show that government spending does play a role in shaping the yield curve which has important consequences for the cost of private and government financing. We combine government spending shock identification strategies from the fiscal macro literature with recent advancements in no-arbitrage affine term structure modeling, where we account for time-varying macroeconomic trends in inflation and the equilibrium real interest rate. We stress in our empirical macro-finance framework the importance of timing in the response of yields to government spending. We find that the yield curve responds positively but mildly to a surprise in government spending shocks where the rise in risk-neutral yields is compensated by a drop in nominal term premia. The news shock in expectations about future expenditures decreases yields across all maturities. Complementarily, we also analyze the effect of fiscal policy uncertainty where higher fiscal uncertainty lowers yields.
|
|
|
DOPADY SOCIÁLNÍ REFORMY Z ROKU 2011 NA NÁSLEDNÝ VÝVOJ SYSTÉMU SOCIÁLNÍ OCHRANY V ČR
Salačová, Kateřina ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Práce se zabývá sociální reformou z roku 2011 realizovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Nejdříve jsou analyzovány jednotlivé reformní kroky. Je sledován vývoj prosazených změn od jejich zavedení do roku 2015 a poté jsou zkoumány finanční a sociální dopady konkrétních změn. Primárním cílem sociální reformy byla vyšší efektivita vynakládaných veřejných prostředků na dávkový systém a jejich celkové snížení. Hlavním výstupem práce je ovšem poznání, že tento cíl reformy splněn nebyl, naopak byla reforma spojena s nadbytečným vynaložením finančních prostředků v čisté výši 10,77 miliardy Kč. Výzkum dále prokázal, že jednotlivé změny měly negativní vliv na životy dotčených lidí. Závěrem je reforma sledována v kontextu potřebnosti jejího provedení a vztažena k předchozím podobně rozsáhlým reformám, jež na území ČR proběhly.
|
|
|
Vývoj výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti v ČR v letech 1993-2014
Vrátná, Barbora ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce má za úkol analyzovat vývoj podílu výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti (APZ a PPZ) a odpovědět na otázku, proč v ČR mezi lety 1993 až 2014 docházelo ke změnám podílu výdajů na APZ a PPZ. Dále si klade za cíl posoudit budoucí (pokrizový) vývoj výdajů na státní politiku zaměstnanosti. Teoretická část práce zkoumá pojem státní politika zaměstnanosti a jeho rozdělení na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti se zaměřením na ČR a nástroje APZ. Praktická část práce analyzuje absolutně i relativně vyjádřené výdaje na APZ a PPZ v období 1993-2014 a dává je do souvislosti s nezaměstnaností a HDP, s cíli vlád a dalšími významnými skutečnostmi (vstup ČR do EU). Celkový objem výdajů na státní politiku zaměstnanosti od vzniku ČR do současnosti rostl. Podíl výdajů na APZ a PPZ procházel výraznými změnami a role APZ v čase rostla. I přesto však průměrná roční hodnota výdajů na PPZ za celé sledované období činí téměř dvojnásobek průměrné hodnoty výdajů na APZ.
|
|
|
Fiscal Discretion in the Czech Republic in 2001–2011: Has It Been Stabilizing?
Ambriško,Róbert ; Augusta, Vítězslav ; Hájková, Dana ; Král, Petr ; Netušilová, Pavla ; Říkovský, Milan ; Soukup, Pavel
We survey discretionary measures of Czech fiscal policy in the period 2001–2011 and analyze their episodes and macroeconomic impacts. We use bottom-up and top-down methods to identify fiscal discretion and we compare the results with Kalman filtering. Fiscal discretion is found to be used frequently and to be large in several years. At the same time, the results signal that macroeconomic stabilisation has not been major aim of fiscal discretion measures. For example, in the years of economic recession 2010–2011, the government put emphasis on pro-cyclical consolidation.
Plný text:  PDF
|
|
|
Zákon o vyrovnaném státním rozpočtu v podmínkách České republiky
Doležal, Ondřej ; Ryvolová, Ivana (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat, zda má Česká republika dostatečné institucionální prostředí pro boj proti tvorbě deficitu státního rozpočtu, nebo je pro ni vhodné přijmout zákon o vyrovnaném státním rozpočtu, který by takové prostředí vytvářel. Zmiňovaný zákon je v práci představen jak z teoretického hlediska, tak pomocí představení návrhů na jeho přijetí v České republice. Popsáno je i jeho reálné fungování v jednotlivých státech Spojených států amerických a především jeho fungování ve Švýcarsku. Institucionální prostředí je posuzováno pomocí srovnání dvou skupin zemí Evropské unie. První skupinu tvoří mezi lety 1998 a 2007 nedeficitně hospodařící Dánsko, Irsko a Finsko. Druhá skupina je tvořena ve stejném období nezodpovědně hospodařící Českou republikou, Itálií a Maďarskem.
|
host ::
RSS.